VÁNOČNÍ ŠÍLENSTVÍ aneb jak si ho užít a zároveň mu nepodlehnout?

Období Vánoc a předvánoční příprava je pro hodně rodin stresujícím obdobím. Přitom by to měl být krásný čas vánočních příprav, těšení se na splnění přání svým blízkým a očekávání pohodových svátků ve společnosti našich nejbližších.

Když se rozhlédnu kolem sebe, zdá se mi, že je to přesně opačně. Každý je nervózní, že ještě nemá nakoupené všechny dárky, čas k pečení cukroví se taky ještě nenašel, o úklidu to raději ani nemluvit a slova jako „ať už je po Vánocích“ mě nakopla k napsání tohoto článku.

Proč?

Rozdílný pohled mužů a žen ještě více umocňuje nervozitu v předvánočním čase. Muži jsou nervózní, protože by rádi zažili Vánoce v pohodě, v klidu a hlavně ať jsou praktické a ne připomínající závody, kdo čeho nejvíce stihne a utratí.

Rádi by ochránili rodinný rozpočet bez zbytečně vyhozených peněz a obešli se tak bez šíleného nakupování dárků, výzdoby, horlivého pečení „X druhů“ cukroví, které se stejně nesní a našemu organismu to ani nesvědčí…

Ženy jsou na tom opačně. Mají pocit, že musí být „vánočními supermankami“, které všechno zvládnou. Mají potřebu udělat vše proto, ať jsou Vánoce perfektní.

Chtějí vytvořit krásnou atmosféru Vánoc, kde je příjemně a útulně. Splnit roli jako správné hospodyňky, která má napečeno hodně druhů cukroví, stoly musí být naplněné dobrotami a výzdobou. Vygruntovanou domácnost berou za samozřejmost a ještě k tomu všemu nakoupené všechny dárky včas a hlavně podle představ dětí.

A to vše i za cenu dvojité „šichty“, kdy po příchodu z práce se pustí do druhé práce, a to s vánočními přípravami. Do noci pracují, kdy už málem padnou vysílením, přesto stále nekončí. Mají pocit, že ještě nemůžou jít spát, musí ještě dolepit cukroví, nemají ještě uklizeno a není to prostě pořád ono.

Je to ale vůbec třeba?

Ráda bych se s vámi podělila o pocity a myšlenky, které ve mně posledních pár dní běží na „plné obrátky“. A mám takovou potřebu vám o tom napsat. Některým to může pomoci v ujištění, že dělají správně a nejsou divní tím, že nepodlehli vánočnímu šílenství.

Naopak těm, kteří už podlehli vánoční mánii, bych chtěla ukázat, že to může být i jinak. A hlavně, jestli je to všechno potřeba, zda to v přesném znění „stojí“ za to. Vánoce jsou pro většinu stresující záležitostí, ale nezdá se vám, že trošku zapomínáme, o čem ty Vánoce vlastně jsou?

Není to pak o finančním bombardování a zadlužování domácího rozpočtu oproti významu tradic, pohody a krásy Vánoc?

Vánoční „byznys“ všude kolem nás.

Asi mě dneska už po těch letech nepřekvapí, jak si emoce umí s lidmi hrát jako se svými loutkami a obchodníci to umí skvěle. Využiji vhodnou chvíli, připraví prostředí a udělají rodinám ze života „loutkové divadlo“ plné lákadel, které je pro ně „super byznys“. Obchodníci pro rodiny připraví kouzelnou vánoční atmosféru, ale už prvního ledna dorazí pěkná finanční sprcha.

Že to tak není?

Tak se podívejte před jakýkoliv supermarket a před ním na přeplněná parkoviště vámi a vašimi otevřenými peněženkami s chutí utrácet. Často slyším tuto a podobné věty: „Přece se musíme odvázat, jsou tu Vánoce a ty musí být velkolepé a chceme hlavně našim dětem udělat krásné Vánoce“.

 A tak lidé tráví hodiny v obchodech nebo sedí u internetu a po „několikahodinovém maratonu vybírání dárků“ objednávají v e-shopech.

Lidé propadají chuti a vášni nakupovat, vybírat a dělat radost svým blízkým. Během toho utrácí i za věci, které jsou zbytečné, nepotřebné, ale košík je dostatečně prostorný, jak v těch kamenných obchodech, tak i v těch „internetových výlohách“, takže proč ne a „šup s další drobností do košíku“.

A co je si třeba říct nahlas, že dnešním dětem nestačí jen nějaké obyčejné dárky, mají veliké nároky…tablety, mobily, herní konzole atd. a to jsou v řádech několika tisících korun. A máte třeba dvě nebo tři děti? Hm, tak to se může vyšplhat i do desítek tisíců. Přece chceme udělat našim dětem velkolepé Vánoce. V mé hlavě, když slyším „velkolepé Vánoce“, se mi okamžitě spustí kontrolka „pěkně drahé Vánoce“.

Vím, že některé z vás to možná urazí nebo si řeknete, že to není pravda.  Ano, neříkám, že tak přemýšlí všichni, to ne, ale jelikož jsem v tomto období často na schůzkách v rodinách, tak jsem kolikrát opravdu překvapena, jak o Vánocích emoce „cloumají“ s lidmi a oni pak nerozvážně utrácejí.

Jak to mohu posoudit?

Nechci nic posuzovat, ale jako finanční poradce si denně v průběhu celého roku v rodinách povídáme ohledně spoření, tvoření rezerv, tak se často rodiny zmíní, že není moc z čeho spořit, že jim po zaplacení nutných výdajů z výplaty nezbývá.

A jak to, že přijdou třeba Vánoce a najednou jsou tisíce korun na hromady dárků, spousty cukroví, přepychovou výzdobu, plné koše jídla, alkoholu, různé pochutiny, pyrotechniku atd.?

Kde se berou na to PENÍZE?

Tak kde na to berou ty rodiny peníze, když během roku nemají ani korunu na spoření? Někdy mi připadá, že nemají Vánoce až tak běžní lidé, jako spíše obchodníci, prodejci, banky a úvěrové společnosti. Ty mají naprosté „žně“ a to doslova. Ale co ty peníze? Odkud se berou?

Tady je to velké TAJEMSTVÍ.

Rodiny si vyřizují rychlé půjčky, kreditní karty frčí na plné obrátky, kontokorenty svítí červeně zápornými zůstatky. Prostě co je po ruce, ale hlavně ať máme pocit, že na Vánoce je všeho dostatek. Dnes je tak snadné získat půjčku a přitom je to tak zrádné.

Jenže „zakopaný pes“ je v tom, že lidé v období Vánoc jsou často svázaní nepříjemnými pocity, mají výčitky a jsou schopni aspoň na tu krátkou dobu udělat cokoliv za pocit štěstí. Ať aspoň chvíli pocítí radost, štěstí, spokojenost, dostatek a chtějí zažít pocit, kdy si aspoň na chvilku řeknou a uvěří „můžu si to dovolit“.

Nesmyslné zadlužení a pořádný bič na sebe a svou rodinu.

Když už si jdou lidé půjčit, tak si ani na to neudělají dostatek času, ale vezmou jakoukoliv půjčku a nejlépe ještě takovou, kterou jim někdo vtlačí. Ani si nepřečtou, co podepsali. Možná jenom ví, jakou částku budou splácet a jak dlouho. To, že si třeba vzali půjčku, kde je úrok třeba 43 %, to už je v tuto chvíli vedlejší.

Prodejce jim přece nabídl půjčku s 11 % úrokem, ale už jim neřekl, že celkové náklady půjčky tedy RPSN, je už třeba těch zmiňovaných 43 %.

Příklad půjčky jedné rodiny z praxe?

Př.: Rodina si jde půjčit na dárky, ale samozřejmě prodejce jim poradí, že když už si půjčují, tak ať si půjčí více, že si můžou něco koupit třeba do domácnosti atd. A rodina najednou odchází s půjčkou na 50.000,- Kč. Celou částku samozřejmě ihned utratí. A v lednu začne rodina splácet. Jak to bude vypadat v tomto případě s úrokem 43 %? Měsíční splátka na 12 měsíců bude 5.200,- Kč, takže rodina přeplatí 12.400,- Kč.

Otázkou je, bude rodina schopna vůbec pravidelně splácet 5.200,- Kč každý měsíc po dobu 12 měsíců, když neušetřila ani korunu na Vánoce a musela si půjčit?

„Stojí to za to?“

Není co k tomu dodat. Peníze jsou ihned utracené. Jakmile skončí Vánoce, je třeba začít splácet. Někteří už v té chvíli „prozřou“, co to vlastně podepsali za půjčku.

Některým to bude ještě trvat déle nebo na to ani nepřijdou a celý rok budou splácet jak „mourovatí“. A hlavně musí doufat, že se během roku nestane nic finančně nečekaného, žádný nahodilý výdaj, aby se rodina nedostala do finančních problémů.

Jo a co třeba dovolená v létě? Když už teď budou mít závazek, který budou splácet celý rok, tak co v létě, že by další půjčka…? NE NE NE !!! Asi nemusím pokračovat, kam toto směřuje a že může začít neúprosný tzv. „krysí závod“, který bude jenom o splácení a splácení, stres, nervozita a napětí.

„Neblbněte!“

Mít vyvážený domácí rozpočet je velice důležité. A když ho už nyní nemáte, tak ho více nezatěžujte. Pokud vám můžu poradit a doporučit jednoduché kroky, které vám ukážou jak získat a mít dlouhodobě vyvážený domácí rozpočet, tak klikněte ZDE >> a dozvíte se více.

A neznamená to, že se musíte více otáčet a více vydělávat, naopak…v tomto návodu získáte postup, jak pracovat ihned s vaší individuální situací, kterou máte nyní. Takže pokud vás zajímají jednoduché kroky, jak získat vyvážený domácí rozpočet, tak určitě klikněte ZDE >>.

Nestačilo by raději mít skromné Vánoce? Neměly by být založené spíše na té atmosféře a na tom, že se sejde celá rodina a prožije spolu krásné chvíle bez všedních, pracovních a školních dnů?

Což takhle si krásně užít vánoční tradice a čas strávený společně jako rodina? Dát si drobný dárek nebo si třeba i nějaký vyrobit?

Vážíme si toho, co máme?

Mezi námi nejsou jenom ti šťastní, ti kteří mají všechno, na co si vzpomenou. Často zapomínáme být vděční, protože jsou tu i lidé nešťastní, kteří mají tak málo nebo někteří nemají skoro vůbec nic.

Jsou to děti z dětských domovů nebo nemocné děti,  které Vánoce tráví v nemocnici nebo děti z finančně slabších rodin… Nebo to jsou lidé, kteří se z nějakého důvodu dostali do špatné finanční situace, nemají kde bydlet nebo žijí v azylových domech atd.

Proto jsem chtěla napsat tento příspěvek k zamyšlení, abyste si tak jako já „oprášili“ pocit radosti, štěstí a abyste byli vděční a uvědomili si, jak se máme skvěle. Že není třeba „plýtvat penězi“ na velkolepé dárky, „mrhat našim vzácným časem“ stráveným v obchodech nákupy a už vůbec zbytečně „zatěžovat naše zdraví“ nesmyslnými stresy a pocity nestíháním…není to třeba.

Mám přání s prosbou k vám.

Tento článek jsem napsala s přáním, aby se dostal k co nejvíce lidem a Vánoce byly krásnými svátky, plné pohody, klidu, kdy se rodina sejde u společného stolu a prožije nádherné společné chvíle. Mám však s tímto ještě jednu věc na srdci.

Chci si splnit přání, které jsem si letos přála a byla bych moc ráda, kdybyste mi se splněním pomohli. Vždycky před Vánocemi, i když je pravda, že už to není jenom o Vánocích, ale kdykoliv během roku se zapojím někde, kde můžu čímkoliv přispět a pomoci se záměrem udělat někomu potřebnému radost.

A mé přání je, abych přečtením tohoto článku zapojila do tohoto tzv. „POŠLI TO DÁL“ co nejvíce lidí.

Budu moc ráda, kdy už jenom třeba tento článek pošlete nebo sdílíte mezi své blízké, rodinu, známé, kolegy v práci, prostě všem lidem, kterým chcete udělat radost. Protože čím více lidí udělá aspoň jeden dobrý skutek, tak v tom množství to bude něco velkého a z toho bych měla obrovskou radost.

Velké věci vznikají z malých drobností.

Udělejte si čas a zkuste během vánočního úklidu přebrat a přetřídit hračky a jakékoliv nepotřebné věci. Pokud už to děláte, tak je to skvělé a mám obrovskou radost a pokud ne, pusťte se do toho.

Najděte si ve vašem okolí dětský domov nebo se zkuste zeptat v nemocnici nebo jiném zařízení, zda byste mohli darovat nějaké hračky, věci…

Popovídejte si se svými dětmi o tom, že uděláte radost třeba dětem ve vašem okolí, které nemají tolik hraček jako ony. Určitě ti „méně šťastní“ nebo dokonce „nešťastní“ budou mít radost a věřím, že i vy budete mít krásný pocit, že jste udělali dobrý skutek a uvědomíte si, jak jste šťastní za to, co máte.

Uděláte dobře, když vezmete sebou i své děti. Přirozeně je naučíte vážit si více svých hraček a věcí. A hlavně vaše děti uvidí, že se všichni tak dobře jako ony nemají a myslím si, že budou vděčnější. A když budou u toho, jak pomáhají druhým, je to výchovný příklad sám za sebe. Nebo můžete přebrat oblečení, věci v domácnosti, které už nepoužíváte, zabalte je a věnujte na charitu nebo na nějaké sběrné místo atd.

Pro nás s manželem je to taková tradice, kterou děláme průběžně během roku a o Vánocích také. Vždycky přebereme věci v domě, které už nepoužíváme delší dobu a věnujeme je někomu, komu by se mohly hodit a tak potěšíme někoho dalšího.

Máme z toho radost a také, že jsou věci dál užitečné.

Budu ráda, když tento článek přepošlete nebo budete sdílet mezi co nejvíce lidí. A všem okolo vás pomůžete už jen tím, že se nejen s finančního hlediska třeba zamyslí a ušetří peníze, které by jinak utratili, ale hlavně, že každičký byť i malý skutek, dělá velké věci.

Krásné na tom je, že vás to nic nestojí. Teda stojí…trochu vašeho času, ale myslím si, že krásně využitého…takže zapojte se do tzv. „POŠLI TO DÁL“, přeberte vaše věci doma a věnujte nebo pošlete je dál někomu, kdo je rád ocení než vaše skříň, ve které už leží několik roků nevyužité..

Přeji vám nádherné a hlavně poklidné vánoční přípravy a pořádně si užijte každý předvánoční okamžik, protože ať chcete nebo ne, než se nadějete, rychle to uteče.